Kdo  vlastně  může  za  Kypr

2. 4. 2013

Hodně už bylo napsáno o Kypru, ale stále to ještě není dost. Spory trvají kolem zásadní otázky: kdo za to vlastně může.

 

Diskuse o vině bývají často marností a ztrátou času. V případech finančních krizí však analýza příčin má důležitou roli, neboť umožňuje poučit se. Známe-li viníka, můžeme odvodit poučení, jak zabránit dalším krizím. Účinná léčba nakažlivých chorob mohla být objevena také až poté, co vědci objevili baktérie a viry.

Utažený kohout, foto Pavel Kohout

Shrňme nejprve fakta:

  1. Kyperské veřejné finance byly v pořádku až do počátku krize.
  2. Kyperské banky vykazovaly vysoce nadprůměrné objemy aktiv ve srovnání s velikostí kyperské ekonomiky.
  3. Kypr zaznamenal před krizí rychlý růst vkladů i úvěrů.
  4. Růst se zrychlil počínaje lednem 2008, kdy Kypr vstoupil do eurozóny.
  5. Kyperské banky měly vysokou rizikovou expozici vůči řeckému dluhu, soukromému i státnímu.
  6. Během roku 2012 vzrostly depozitní sazby v kyperských bankách na neuvěřitelně vysoké hodnoty.

Začněme s posledním bodem. „Ode dne 28. května 2012, Bank of Cyprus zvyšuje úrokové sazby na terménové vklady pro soukromé osoby v amerických dolarech. V rámci některých vkladových programů sazby dosahují až 9 % ročně. Společně se spolehlivostí vkladových účtů v zahraničních měnách, zvýšené úrokové sazby poskytované Bank of Cyprus klientům přinášejí výhodnější podmínky, aby klienti mohli dostávat pravidelné výnosy,“ tvrdí dobová tisková zpráva zmíněné banky.

 

„Bank of Cyprus se stará o dlouhodobé úspory svých vkladatelů, a proto nabízí jedny z nejvýhodnějších podmínek na trhu“ - uvádí Anna Makarenko z oddělení produktového managementu Bank of Cyprus. „Zvyšujeme vkladové úrokové sazby v rámci dlouhodobé vyvážené strategie financování našich operací na Ukrajině.“

 

V době, kdy paní Makarenko slibovala finančně negramotným ukrajinským klientům vzdušné zámky, však již na kyperských bankách hořela střecha. Vysoké sazby byly posledním pokusem přilákat aspoň nějaký kapitál, aby se Bank of Cyprus udržela ještě o pár měsíců déle.

 

Marný pokus, neboť riziko přesáhlo meze únosnosti. Věděli to již analytici Mezinárodního měnového fondu (ve složení Mustafa Saiyid, Alejandro Simone, Anke Weber aMai Chi Dao), kteří 4. listopadu 2011 publikovali zprávu o Kypru:

 

„Nejzřetelnější rizika pocházejí z komerčních bank. Tyto banky mají velmi silné vazby na lokální ekonomiku a jsou nejvíce exponované na riziko částečné platební neschopnosti řeckých dluhopisů. Je pravděpodobné zhoršení kvality jejich úvěrových portfolií v Řecku i na Kypru,“ uvedl tým analytiků a měl naprostou pravdu.

 

„Kyperské banky půjčily do Řecka 23,4 miliardy euro v přímých úvěrech a 4,7 miliardy prostřednictvím řeckých dluhopisů. Navíc 0,6 miliardy v podobě půjček řeckým bankám. Riziková expozice kyperských bank vůči Řecku přesahuje 25 procent hrubého domácího produktu, což je více než u kterékoli jiné země.“

Ať už byly motivy kyperských bankéřů vlastenecké (pomoc řeckým bratřím) nebo čistě zištné (EU nenechá Řecko padnout a my na tom vyděláme), je dnes zřejmé, že byly mylné.

 

Ale problémy kyperských bank začaly ještě před rokem 2011. Již v polovině roku 2010 bylo zřejmé, že objem bilančních sum kyperských bank dosáhl vrcholu a začal padat. Bylo to v době, kdy v důsledku finanční krize eurozóny poklesla tvorba úvěrů. Koncem roku 2010 již opatrnější z firemních klientů začali stahovat své vklady z Kypru do bezpečnějších lokalit. Kapitálový útěk pokračoval během roku 2011.

 

Podíváme-li se do historie doslova o pár let starší, uvidíme, že bujení aktiv probíhalo rychlým tempem již od doby, kdy kyperská libra byla svázána s eurem v režimu ERM II (od roku 2005). Další impuls přišel po přijetí eura v lednu 2008.

Bankovní aktiva, Kypr, mil EUR

Bankovní aktiva, Kypr, mil EUR

Seřadíme-li seznam faktorů, jejichž působením vznikla kyperská finanční krize, získáme následující seznam:

  • Přijetí eura (kromě jiných faktorů) zřejmě přispělo k nadměrnému přílivu kapitálu.
  • To by ještě nemuselo vadit, kdyby se kyperští bankéři nedopustili chyby: nechali příliš velkou část zahraničního kapitálu vtéci do domácí ekonomiky. Tím způsobili bublinu islandského či irského typu.
  • Když začala řecká krize, Kypr byl vůči ní velmi citlivý. Kromě toho, Kypřané podcenili nebezpečí, že by Řecko mohlo skutečně zkrachovat.
  • Když se tak v březnu 2012 skutečně stalo, Kypr obdržel zásah torpédem pod čarou ponoru. Na rozdíl od řeckých bank nebyly kyperské banky zahrnuty do stabilizačního plánu a nebyly jim kompenzovány ztráty vzniklé držením znehodnocených řeckých dluhopisů.
  • Po březnu 2012 byl již osud Kypru zpečetěn. Krach byl jen otázkou času.

Seznam viníků:

  • Kyperští politici a regulátoři, kteří byli příliš důvěřiví a optimističtí
  • Kyperští bankéři - z naprosto stejných důvodů
  • Finančně negramotní klienti, kteří se nikterak nestarali o riziko bank, kam posílali peníze
  • Euro - bez něho by kyperské banky měly méně vkladů i méně úvěrů, držely by méně řeckých dluhopisů a všeobecně by byly méně rizikové.

Nicméně - podstatné byly první dva faktory. Kdyby vedoucí kyperští činitelé, ať už politikové, centrální bankéři nebo manažeři komerčních bank, byli ostražitější, nemuseli dostat svůj ostrov dostat do krize. Anebo by krize byla mnohem mírnější. Pokud jde o klienty, na jejich finanční gramotnost se bohužel nedá sázet. Euro pravděpodobně přispělo ke krizi, zejména v důsledku neexistence měnového rizika vůči Řecku. Ale jak ukázal příklad Islandu, euro nemusí být vždy nutnou podmínkou vzniku krize.

 

Dostal tedy Kypr, co zasloužil? Ne. Žádný národ si nezaslouží takové zacházení. Předně, Kypřané byli opakovaně uváděni v omyl ohledně Řecka. Evropští činitelé lhali a Kypřané těmto lžím věřili.

 

Za druhé, je až příliš zřejmé, jak odlišně Evropa zacházela s Kyprem a jak se Španělskem, které se dopustilo ještě větších ekonomických pošetilostí. Disproporce v zacházení jsou prostě nefér.

 

A konečně za třetí, neobratnost a neprofesionalita evropských politiků (zejména Angely Merkelové a nového šéfa euroskupiny Jeroena Dijsselbloema) je do očí bijící. Namísto uklidnění situace tito dva finančně negramotní omezenci možná zažehli další kolo evropské finanční krize.

Střízlivě o majetkových přiznáních

Střízlivě o majetkových přiznáních

Majetek, pocházející z korupce, není evidován nikde. Buď jde o akcie na doručitele, kde lze vlastníka snadno zatajit, i po nedávné změně zákona, anebo jde o prostě a jednoduše o svazky bankovek.

celý článek >>>

Obézní stát a jeho léčba

Obézní stát a jeho léčba

Rezervoár bohatých se vyčerpává. Navzdory pohádkám, jak bohatí stále bohatnou a chudí chudnou, není tomu tak. Evropa by potřebovala dvakrát nebo třikrát tolik bohatých, aby byla schopna uživit své sociální potřeby. A proto se zadlužuje.

celý článek >>>

OSVČ – co je vidět a co není

OSVČ – co je vidět a co není

Veřejnost to možná dost překvapí, Kalouska s Mládkem snad také, ale podnikatelé obvykle nemívají v garáži tiskárnu na peníze.

celý článek >>>

Sdílet článek | starší články

KTERÁ Z TĚCHTO ZEMÍ BY MĚLA BÝT NAŠÍM STRATEGICKÝM SPOJENCEM?

  • NĚMECKO – protože Němci o nás měli vždy jen to nejlepší mínění

    419× hlasovat
  • RUSKO – protože jsou to naši bratři, na které jsme si už dávno zvykli

    380× hlasovat
  • ČÍNA – protože kvalita čínské produkce brzy totálně dobude svět

    376× hlasovat
  • BRITÁNIE – protože s touto zemí sdílíme bezmezné proevropské nadšení

    395× hlasovat
  • USA – protože Američané jsou borci v zeměpise a přesně vědí, kde nás hledat

    384× hlasovat
  • VIETNAM – protože je to jediná země, kde čeština je považována za světový jazyk

    394× hlasovat
Úsvit
ilustrátor: Ondřej Slavík
fotografie: Pavel Kohout
provozovatel: Internet Art, s.r.o.
programování: AG25 s.r.o., 2012
Před úsvitem
Poslanci a senátoři slibují na svou čest, že svůj mandát budou vykonávat podle svého
nejlepšího vědomí a svědomí - včetně těch, kteří nemají čest a svědomí.